Historické centrum Šibeniku stoupá po svahu pod pevností sv. Michala, a proto je z velké části bludištěm kamenných uliček a schodišť – město jich počítá zhruba 2 800. Na vrcholu své slávy v 17. století byl Šibenik největším městem Dalmácie, a proto je jeho staré město větší, než byste možná čekali.
Náměstí Chorvatské republiky s katedrálou a lodžií je srdcem městského života už od středověku. Nedaleko leží Náměstí čtyř studní, kdysi největší veřejná cisterna ve městě, a Středověká zahrada sv. Vavřince, ukrytá mezi strmými uličkami čtvrti Gorica. Dole je nábřežní promenáda ideální na večerní procházku.
Šibenik má vlastní slovo pro vydatné dopolední jídlo: marenda. Místní kuchyně spojuje benátské, osmanské a rakousko-uherské vlivy se surovinami z ostrovů, vnitrozemí a polí kolem města – od malých smažených rybiček až po pomalu dušené pokrmy.